Další sekce:

Skautské weby:

Nadřízené složky:

Náš okres Stránky skautského okresu Chomutov
naše středisko Stránky skautského střediska Český lev Chomutov

Další oddíly:

1. dívčí Stránky 1. dívčího oddílu střediska Český lev Chomutov
5. skautský Stránky 5. chlapeckého oddílu střediska Český lev Chomutov
Salamandři Chomutov Družina Salamandrů Chomutov

Akce střediska:

Dálkový pochod Dálkový pochod Krušnohorské šlápoty
Noční výsadek Noční výsadek chomutovských skautů
Betlémský autobus Betlémský autobus - Betlémské světlo v Chomutově a Jirkově
Silvestrovský výšlap Silvestrovský výšlap na Kočičák

Pomáhají nám:

Statutární město Chomutov
 
Naše činnost je realizována za finanční podpory statutárního města Chomutova
 

Noční výsadek 2014

Před akcí...

Ranní probuzení v tělocvičně v Měcholupech.Po dobré zkušenosti v roce 2013 zůstaneme u podzimního termínu

Letošní noční výsadek proběhne po dlouhých létech v Krušných horách.
Potřebné mapy letos budou pro většinu skupin dvě - Krušné hory - Klínovec a Karlovarsko (KČT č. 4) a Krušné Hory - Mostecko a Chomutovsko (KČT č. 5).
Odjezd je 11. října ve 20:00 od kluboven chomutovského střediska - Havlíčkova 3675, sraz účastníků už v 19:45.
Příjezd na stejné místo v neděli 12.10. kolem 12:00.

Placení výsadku: zároveň s přihláškou je nutné složit nevratnou zálohu ve výši 80.- Kč na účastníka - tuto zálohu si může vedoucí družiny / oddílu / skupiny ponechat u sebe a zaplatit jí až na výsadku (s tím, že zaplatí i za ty lidi, kteří složili zálohu, ale nepřišli). Doplatek ve výši 70.- Kč bude vybírán až na výsadku.
Cena výsadku zahrnuje autobus, nocleh, snídani, technické zabezpečení, vstupné do muzea.
I letos platí tzv. pravidlo 8 - tzn. na každých 8 dětí jede 1 dospělý zdarma.

Pozor - letošní kapacita výsadku je jen 100 účastníků!

Zelená smrt bude tentokrát nejen hlídkovat, ale předvede i něco ze své výstroje - budete si moci ohmatat skutečné zbraně.

Ráno k snídani bude tradičně párek s hořčicí, cestou zpět navštívíme Muzeum letecké bitvy nad Krušnohořím.

S sebou: každý účastník musí mít vlastní spacák, karimatku, baterku, jídlo a pití na dobu výsadku. Mapy a buzoly můžeme zapůjčit. Máte-li GPS, vezměte ji s sebou.
Spacák a karimatku si zabalte zvlášť, zůstanou v kufru autobusu. Na výsadek (a tedy nahoru do autobusu) si vezměte jen batoh s jídlem, pitím, pláštěnkou a baterkou.

Na letošním výsadku se podílejí i přátelé z Muzea československého opevnění z let 1936 - 1938 "NA KOČIČÁKU".

Termín podávání přihlášek je do 1.10.2014 - pokud ovšem nebude obsazeno dřív!

 

... a po akci

Hlídka 46. ppl čs. armády na svém stanovišti před KovářskouV roce 2014 získal výsadek nejméně 2 primáty. Tím prvním byla rychlost přihlašování – přihlášky byly dány do oběhu 9.září, nicméně už 16. září musel být vyhlášen stop stav s počtem 138 přihlášených.

A to původně bylo řečeno, že může jet jen 100 účastníků – nocovali jsme ve škole v Kovářské, kde je trošku menší tělocvična a měli jsme obavy, abychom se vešli. Nakonec se ale místo našlo pro každého, ve skutečnosti bylo 125 lidí plus čtyři vysazovací důstojníci plus řidiči. Spalo nás ale jen 116, neboť někdo se vrátil hned domů, někdo spal u známých v Kovářské a řidiči autobusů odjeli na noc do Chomutova.
Druhým primátem byl počet vozidel – tentokrát jely čtyři autobusy! Tedy přesněji řečeno, tři Karosy a mikrobus Volkswagen. Ne že by se všichni nevešli do Karos, jen v jednom místě na křižovatce mezi Volyní a Třebíškou by nebyl schopen autobus odbočit doprava, takže jedna skupina byla vezena mikrobusem z protisměru.
Start proběhl jako vždy hladce díky práci schopných vysazovacích důstojníků a ve čtvrt na devět byla už všechna výsadková vozidla v terénu. Počasí odpoledne vypadalo zcela ošklivě výsadkově – asi od čtyř hodil lilo a lilo – a to docela hodně. Těsně po osmé večer ale déšť přestal, kolem desáté se dokonce mraky roztrhaly natolik, že svítily hvězdy a měsíc osvětloval krajinu jako reflektor. Čili pravé výsadkové počasí to opět nebylo...
Výjimkou oproti předchozím létům byl doporučený postup jen po silnicích, skupiny měly být osvětlené a děti si mohly nahlas povídat – tedy víceméně odkrytý přesun. To vše na doporučení správy lesů, vod a strání vzhledem k probíhající jelení říji v Krušných horách a z toho vyplývajícímu nebezpečí.
Cestou výsadkáře ohrožovala „Zelená smrt“ – osádka bílého Transportéru, vybavená majákem, sirénou a světlomety odchytávala skupiny vskutku svědomitě. I když je pravda, že díky postupu po silnicích měla svou úlohu značně jednodušší. Všech 15 výsadkových skupin se muselo dostat do bodu označeném na mapě, kde rozbili své ležení vojáci z 46. pěšího pluku z Chomutova (představovali je členové Muzea československého opevnění z Kočičáku), kteří se přenesli do roku 1938 a hlídali blízkou německou hranici proti vpádu henleinovských tlup do vnitrozemí. Každá skupina byla nejprve prověřena, zda se nejedná o nacistické špehy, potom dostala úkol – vesměs se jednalo o otázky z československé historie, po jeho splnění se děti dozvěděly, kam mají jít dále – tedy do cíle v Kovářské.
To už bylo kousek – přibližně 2 km. Tam očekávali výsadkoví důstojníci příchod jednotlivých skupin a každý si mohl dát horký čaj.
První skupina byla v cíli už v 0:42, poslední se objevila ve 4:05.
Zajímavé je, že ačkoliv byli účastníci cestou znaveni, po příchodu do tělocvičny zázračně obživli a na spánek ani nepomysleli. Příkladem budiž nejmenované chomutovské vlče (známé tím, že není zvyklé takhle chodit), které bylo z půli cesty do cíle doslova přivedeno za ruku. V tělocvičně pak patřilo k nejživějším…
Zajímavou podrobností z cesty je příhoda, kdy během přesunu po silnici kolem Přísečnické přehrady u jedné ze skupin zastavilo auto se dvěma dámami, které v domnění, že se dětem něco stalo, nabídly svou pomoc! I to je hezké a zatím v historii výsadků ojedinělé…
Ráno se všichni probudili do prosluněného dne. K snídani byly jako vždy párky, kdo je nemá rád, měl smůlu. Ale šly dobře na odbyt.
Poté balení, úklid školy – a tentokrát se výjimečně nejelo hned domů, ale výsadkáři navštívili Muzeum bitvy v Podkrušnohoří, které je umístěno právě v Kovářské a obsahuje množství zajímavých věcí a fragmentů letadel z 2. světové války.
Do muzea se chodilo po skupinách, takže odjezd nebyl hromadný, ale autobusy odjížděly postupně tak, jak se jednotlivé tlupy vracely z prohlídky. Ale krátce před polednem byl v místě startu i poslední autobus, aby vyložil svůj unavený náklad.
Co na závěr? Vše dopadlo dobře, výsadek se opět podařil beze ztrát, jen pro dvě litvínovské skautky muselo zajet asistenční vozidlo – při skrývání se před Zelenou smrtí skočily do příkopu plného vody a byly celé promáčené…