Před akcí...
Zkuste na Silvestra udělat něco neobvyklého – třeba jít odpoledne na nějakou chvíli do přírody.Právě tam Vás zvou chomutovští skauti spolu se členy Klubu vojenské historie NORD-Sever.
Vyšlápněte si kousek nad Chomutov do nadmořské výšky cca 530 metrů k bunkru „Na Kočičáku“ – známý je
i jako „Řopík“. Pokud přijdete, budete se moci občerstvit ve vojenském hangáru třeba čajem nebo jiným
horkým posilujícím nápojem, opéct si buřt na ohni, připít si se známými v přírodě nebo se jen tak kochat
zimní přírodou. Buřty si můžete přinést vlastní, ale bude je možné zakoupit i na místě. Každý účastník
ještě dostane pamětní lístek, pamětní razítko a pohlednici, děti navíc ještě lízátko. V prodeji tu budou
i upomínkové předměty, jejichž zakoupením můžete podpořit konto Světluška.
Samozřejmě bude otevřené a osvětlené i muzeum v bunkru, přístupné budou i okolní pevnůstky. Kdo bude mít
zájem, může projít celou naučnou stezku, otevřenou letos v září.
Výšlap není nijak organizovaný, každý vyjde odkud chce, nutné je ale dojít k Řopíku mezi 13 a 14 hodinou –
jen v tomto časovém rozmezí se tam budou dít věci výše popsané. Dojít můžete pěšky nebo na lyžích (bude-li
sníh), auta nejsou akceptována.
- Doporučené trasy přístupu:
- Od Povodí Ohře po žluté značce přes Sv. Annu k silnici na Blatno, odtud k Řopíku po červené.
- Z Březenecké od převaděče po červené značce kolem Partyzánu k Řopíku
- Z Jirkova po zelené značce směr Březenecká a dále stejně jako v předchozím případě.
Přijďte se za námi podívat – uděláte alespoň něco zdravého pro své tělo před silvestrovským hodokvasem… Těší se pořadatelé!
... a po akci
31.prosince 2009...Blíží se desátá hodina dopolední. Venku leží sníh, teplota je lehce nad nulou, ale naštěstí už přestal déšť, který padal celý předchozí den i noc. U skautské klubovny se scházejí organizátoři výšlapu a do přistavených vozíků nakládají vše potřebné – hangár, potraviny, pití, vařiče, vodu...
Před jedenáctou hodinou jsme již na Kočičáku, kde odhazujeme sníh z místa, kde bude stát hangár s občerstvením, do jehož stavby se pouštíme vzápětí. O půl dvanácté je všechno připraveno, hangár stojí, uvnitř praská v kamnech oheň a na vařičích se hřeje voda na čaj i grog. Víno ke svaření čeká v konvičce na prvního zákazníka a na stole jsou vyrovnány v řadě špekáčky. V pohotovosti je i pamětní razítko a pokladnička pro konto Světluška. Polní kamínka příjemně hřejí, za chvíli jsme ve stanu v krátkých rukávech a je tu tak krásně, že přemýšlíme o tom, že bychom tu příští rok třeba přespali...
Před dvanáctou hodinou přijíždějí kamarádi z Klubu vojenské historie, otvírají řopík a chystají oheň na opékání buřtů – vzhledem k počasí v plechovém sudu. Chvíli jim nechce naskočit elektrocentrála na osvětlení bunkru, ale společnými silami se ji povede probudit k životu.
Počasí nám zatím přeje – mlha mizí, nádherně svítí sluníčko a rozhled do okolí je ukázkový. Z megafonu nevtíravě hraje country. Přestože čas srazu na Kočičáku je stanoven na 13. hodinu, už před půl jednou se začínají objevovat první skupinky lidí. Po jedné hodině sem proudí stále více lidí, kuchyň je v plném provozu, grog i svařené víno jdou na odbyt. Za čtyřicet minut jsou vyprodány buřty a musíme dokupovat i víno. Jen počasí se trošku zhoršuje, přepadává nás mlha – nebo spíše nízké mraky, takže připravený ohňostroj sice byl slyšet, ale nebyl vidět – veškeré světelné efektys probíhaly nad mraky.
O řopík byl nepřetržitý zájem, provázel v něm Jirka Piramovský a prakticky hodinu a půl jen mluvil a mluvil, takže v závěru už jen sípal.
Akce se mimořádně povedla, všude panoval klid, porozumění a dobrá nálada. Pak jsme začali počítat lidi – šlo to jen odhadem, neboť ne každý si přišel pro razítko či pamětní list. Výsledek je, že pesimisté došli k číslu 120, optimisté tvrdí, že určitě aspoň 150. Ať je to tak nebo tak, v každém případě je to výborné – byl to vlastně první pokus, a hned se vydařil! A znamená to, že v roce 2010 půjdeme zase na Kočičák a možná celou akci ještě trochu vylepšíme – třeba právě zimním stanováním...
Konto Světluška podpořilo zakoupením obrázku 18 návštěvníků – není to sice mnoho, ale napoprvé jsme i tak spokojeni.
Po druhé hodině akci ukončujeme, lidé se rozcházejí slavit, my skládáme hangár a uklízíme, takže v půl třetí je Kočičák zase opuštěný. Snědly se 3 kg buřtů, vypilo se 7 litrů svařáku a skoro 2 litry grogu. Zdarma podávaného čaje zmizel jeden velký hrnec.