Před akcí...
Pokud byste chtěli strávit celý den v nádherné podzimní přírodě a současně vidět starobylou přehradní nádrž, předválečné vojenské opevnění nebo přípravu pitné vody, přijeďte v sobotu 13. září 2008 do Chomutova.Článek z novin:
Koná se tu dálkový pochod, který se jmenuje „Krušnohorské šlápoty – aneb z Chomutova do
Chomutova Krušnými horami“. Jak napovídá název, start i cíl jsou v Chomutově – u Domu dětí a mláděže v
Jiráskově ulici 4140 (stanice městského bus č.3) a trasy vedou asi nejzajímavějším horským okolím města.
Půjdete přes Svatou Annu a vrch Kočičák s řadou malých pevnůstek, uvidíte ranč u Matěje a horskou obec
Blatno. Rozlehlými lesy pak sestoupíte do údolí Kamenického potoka, jehož tok je zastaven od roku 1904
překrásnou přehradou Kamenička. Údolím plným vzrostlých buků se dostanete do Bezručova údolí u bývalého
oblíbeného výletního místa a dnes již neexistujícího hotelu III. mlýn a projdete tímto údolím přes další
mlýny – Druhý a První podél říčky Chomutovky rekreační zónou až do Chomutova.
Na vrchu Kočičák narazíte na pěchotní pevnůstku vz. 37 č. 10, zvanou Řopík - součást muzea lehkého opevnění
Klubu vojenské historie Nord-Sever. Je rekonstruována do stavu z r. 1938 a členové klubu Vás zde ochotně
provedou.
Dojdete-li až k přehradě Kamenička, nejen že se potěšíte pohledem na zajímavou kamennou hráz s arkádami a
věžičkou, ale můžete si projít i její vnitřní prostory – to je možnost, která se naskytne jen málokdy.
Odborný výklad poskytnou pracovníci Povodí Ohře.
Do třetice zajímavostí nám chybí už jen úpravna vody na III. mlýně – i tam je zajištěna exkurze se
zasvěceným výkladem pracovníka SčVK a také možnost prohlídky úpravny se vyskytne jen sporadicky. Nutno
podotknout, že všechny tři objekty jsou otevřeny jen při příležitosti našeho pochodu.
Během cesty se můžete občerstvit v restauracích v Blatně, na Druhém i na Prvním mlýně rovněž najdete
stylové hospůdky. Na některých kontrolách během pochodu bude možnost zakoupit drobné cukrovinky, na jiných
bude k dispozici zdarma již dávno zapomenutá pochoutka – chleba se sádlem a s cibulí. V cíli dostane každý
pochodník polévku a čaj.
A jaká bude odměna? Mimo radost z absolvovaného pochodu dostane každý, kdo prošel všechny kontroly
(z nichž jedna bude tajná) diplom a malý upomínkový dárek. Dále bude odměněn nejstarší, nejmladší a
nejvzdálenější pochodník. Všechny startovní lístky budou ještě slosovány v tombole a ceny budou rozdány
při příchodu v cíli. Pejsci jsou vítáni, i oni mohou dostat diplom.
Co dodat? Určitě přijeďte – start je od 8.00 do 10.00, vybrat si můžete z tras o délce 30 km, ale i méně –
např. 22 km, 12 km nebo 6 km.
... a po akci
V roce 2008 jsme zájemcům chtěli nabídnout co možná nejvíce zajímavosti – šlo nám o přilákání lidí.
Takže jsme navázali spolupráci s Klubem vojenské historie NORD-SEVER, jehož členové pro účastníky šlápot
otevřeli Řopík a my jsme přes něj směrovali prakticky všechny trasy.Oslovili jsme Povodí Ohře a výsledkem
jednání byla možnost exkurze na jedné z perel Krušných hor – přehradě Kamenička. Do třetice mohli pochodníci
nahlédnout do útrob úpravny vody na III. mlýně a nechat se zde provést i s odborným výkladem. Všechny tři lokality byly přístupné jen pro účastníky pochodu a otevřené kvůli nim.
Trasy byly vesměs směrovány z Chomutova k Řopíku a dále do hor – nejdelší o délce 30 km šla od Řopíku
do Hrádečné, Šerchova, přes Květnov do Blatna, odtud daleko do hor až k Bukům nad Kameničkou, pak k
přehradě a přes tři mlýny Bezručovým údolím zpět. Další dlouhá trasa měřila 22 km a až do Hrádečné byla
souběžná s třicítkou – do Blatna se ale šlo po silnici, pak do Bečova a na přehradu Kamenička – tady se
trasa spojila s předchozí.
Kratší dvanáctikilometrová trasa byla až do Bečova souběžná s předchozí, z Bečova vedla přímo na I. mlýn
a zpět do Chomutova. Tahle trasa byla nejfrekventovanější. Nejkratší šestikilometrová šla od Řopíku k
Partyzánu a vracela se zpět do cíle.
Řopík tedy mohli vidět všichni, přehradu a úpravnu jen účastníci na dvou nejdelších trasách.
A bilance? Vzhledem k tomu, že ráno pršelo jako z konve a bylo docela zima, jsme mysleli, že nikdo
nepřijde. Ale ouha – už před osmou se trousili první pochodníci a bez ohledu na nepřízeň počasí se
jich nakonec sešlo 35 – což podle znalců na první pokusný ročník je docela slušné. A kdo šel,
dobře udělal – počasí se zlepšilo a odpoledne už pálilo sluníčko. Rozhledy z hor prý byly nádherné.
Ostatně - všichni nás prosili, ať to nevzdáváme a uděláme příští rok pochod znovu…